<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>*baihaimaz</title>
	<atom:link href="http://www.baihaimaz.com/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://www.baihaimaz.com</link>
	<description>Server o rané germánské historii</description>
	<lastBuildDate>Mon, 30 Aug 2010 23:40:03 +0000</lastBuildDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.9.2</generator>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
			<item>
		<title>Uthark — skrytá runová řada</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/808-uthark-skryta-runova-rada</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/808-uthark-skryta-runova-rada#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 30 Aug 2010 23:34:18 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Managarm</dc:creator>
				<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Germáni]]></category>
		<category><![CDATA[Magie]]></category>
		<category><![CDATA[Sauiló]]></category>
		<category><![CDATA[Středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Kenneth Meadows]]></category>
		<category><![CDATA[Runy]]></category>
		<category><![CDATA[Sigurd Agrell]]></category>
		<category><![CDATA[Thomas Karlsson]]></category>
		<category><![CDATA[Uthark]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=808</guid>
		<description><![CDATA[Ve dvacátých a třicátých letech 20. století rozvinul profesor Sigurd Agrell na univerzitě v dánském Lundu svoji teorii o skrytém významu run a jejich mystériu. V té době se řada učenců začala zabývat runovou magií. Agrellova teorie — jakkoliv zajímavá — nicméně zůstala převážně na univerzitní půdě a její obsah tak byl světu povětšinou skryt. [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/808-uthark-skryta-runova-rada/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Keltská jména</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/802-keltska-jmena</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/802-keltska-jmena#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 30 Aug 2010 18:26:24 +0000</pubDate>
		<dc:creator>PhDr. Václava Melčová</dc:creator>
				<category><![CDATA[Keltové]]></category>
		<category><![CDATA[Sauiló]]></category>
		<category><![CDATA[Jména]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=802</guid>
		<description><![CDATA[Přišel mi takový dotaz: &#8222;Jak by vypadalo moje jméno v keltském jazyce, když se jmenuji Daniel?&#8220; Lidé jsou zvyklí jména překládat, protože vědí, že Jiří je George, Jan je John, naproti tomu Gunther je česky Vintíř. Tak jak je to s těmi keltskými?

Jak praví klasické úsloví, všechno je jinak. Daniel a Jan jsou jména hebrejská, [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/802-keltska-jmena/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Snorri Sturluson — Edda a Sága o Ynglinzích</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/790-snorri-sturluson-edda-a-saga-o-ynglinzich</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/790-snorri-sturluson-edda-a-saga-o-ynglinzich#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 28 Aug 2010 18:13:54 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Managarm</dc:creator>
				<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[Mytologie]]></category>
		<category><![CDATA[Recenze]]></category>
		<category><![CDATA[Sauiló]]></category>
		<category><![CDATA[Vikingové]]></category>
		<category><![CDATA[Edda]]></category>
		<category><![CDATA[Helena Kadečková]]></category>
		<category><![CDATA[Snorri Sturluson]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=790</guid>
		<description><![CDATA[Tento cenný překlad docentky Heleny Kadečkové vyšel již v roce 1988 u nakladatelství Odeon. Kdo si však ve zmatené hektické době devadesátých let minulého století chtěl tuto knihu pořídit do vlastní bibliotéky, musel mít opravdu velké štěstí. Vždyť i v naší okresní knihovně byl léta jen jeden výtisk a i ten později jednoduše zmizel. Zbývaly [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/790-snorri-sturluson-edda-a-saga-o-ynglinzich/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jake Horsley — Matrix: Mýtus o naší době</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/783-jake-horsley-matrix-mytus-o-nasi-dobe</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/783-jake-horsley-matrix-mytus-o-nasi-dobe#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 28 Aug 2010 15:26:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Dagareiks</dc:creator>
				<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[Mytologie]]></category>
		<category><![CDATA[Recenze]]></category>
		<category><![CDATA[Sauiló]]></category>
		<category><![CDATA[Gnóze]]></category>
		<category><![CDATA[Jake Horsley]]></category>
		<category><![CDATA[Martix]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=783</guid>
		<description><![CDATA[Každá doba má svůj mýtus. Nebo lépe řečeno — svou podobu Mýtu, který nachází takové vyjádření, jež je pro daný čas a prostor smysluplné. Onou smysluplností máme na mysli kupříkladu to, že těžko můžeme předpokládat, že pro obyvatele tropické džungle budou význačné příběhy ledových obrů (nebo abychom použili přirovnání oblíbeného v ekonomii — pro obyvatele [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/783-jake-horsley-matrix-mytus-o-nasi-dobe/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Kniha Frühgeschichte Bayerns</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/713-kniha-fruhgeschichte-bayerns</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/713-kniha-fruhgeschichte-bayerns#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 15 Aug 2010 13:11:34 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Fíba</dc:creator>
				<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Germáni]]></category>
		<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[Středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Keramika]]></category>
		<category><![CDATA[Sluneční symbolika]]></category>
		<category><![CDATA[Zbraně]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=713</guid>
		<description><![CDATA[
Knihu jsem si zakoupil během nedávného putování po Německu. Tématicky se kniha věnuje hlavně germánské archeologii a historii Bavorska prvních století n. l. Přesto je v ní možné nalézt informace i o Římanech a Slovanech. Součástí knihy je 101 černobílých vyobrazení archeologických nálezů, mapek nebo rekonstrukcí mužských i ženských oděvů.  V zadní části knihy se [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/713-kniha-fruhgeschichte-bayerns/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jaan Puhvel — Srovnávací mythologie</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/708-jaan-puhvel-srovnavaci-mythologie</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/708-jaan-puhvel-srovnavaci-mythologie#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 12 Aug 2010 17:09:57 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Zmiu</dc:creator>
				<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[Mytologie]]></category>
		<category><![CDATA[Náboženství]]></category>
		<category><![CDATA[Recenze]]></category>
		<category><![CDATA[Sauiló]]></category>
		<category><![CDATA[Jaan Puhvel]]></category>
		<category><![CDATA[Komparace]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=708</guid>
		<description><![CDATA[Jaan Puhvel *1932 původem z Estonska působí od roku 1958 na Kalifornské univerzitě. Od roku 1964 se tam stal řádným profesorem klasické filologie a indoevropeistiky. Indoevropské mythologii se věnoval mnoho let a kniha Srovnávací mythologie (1988), která je určena i pro širší veřejnost, je shrnutím jeho celoživotního bádání.

Kniha je rozdělena na tři části. V první [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/708-jaan-puhvel-srovnavaci-mythologie/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Krátce k dožínkám</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/697-kratce-k-dozinkam</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/697-kratce-k-dozinkam#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 27 Jul 2010 18:39:45 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Fíba</dc:creator>
				<category><![CDATA[Folklór]]></category>
		<category><![CDATA[Náboženství]]></category>
		<category><![CDATA[Corn Dolly]]></category>
		<category><![CDATA[Dožínky]]></category>
		<category><![CDATA[Frey]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=697</guid>
		<description><![CDATA[
Svátek dožínek odpovídá starým předkřesťanským oslavám plodnosti a úrody. V severské (germánské) tradici je spojen s bohem Freyem. Ve staroseverštině jméno Frey znamená &#8222;Pán&#8220;, podle některých teorií se toto jméno v Čechách dodnes ozývá ve slově &#8222;frajer&#8220;. Svátek Freye se dnes slaví v předvečer a během 1. srpna.

Některé předkřesťanské projevy svátku plodnosti přešly i do [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/697-kratce-k-dozinkam/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>6</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Germánské pohřebiště v Čelákovicích-Záluží</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/682-germanske-pohrebiste-v-celakovicich-zaluzi</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/682-germanske-pohrebiste-v-celakovicich-zaluzi#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 19 Jul 2010 20:18:31 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Fíba</dc:creator>
				<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Germáni]]></category>
		<category><![CDATA[Starověk]]></category>
		<category><![CDATA[Šperky]]></category>
		<category><![CDATA[Svastika]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=682</guid>
		<description><![CDATA[Na mírném návrší mezi železniční tratí z Prahy do Čelákovic a silnicí vedoucí od železniční stanice Čelákovice západním směrem bylo už v roce 1930 nalezeno 59 hrobů z pozdní fáze doby stěhování národů (480/490 až 560/580 n. l.).

Mezi nejzajímavější nálezy z tohoto germánského pohřebiště patří zlatá římská mince císaře Anthemia (467-472) ražená v Mediolanu (Milán) [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/682-germanske-pohrebiste-v-celakovicich-zaluzi/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Folklorní tradice jako základ etnického náboženství</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/665-folklorni-tradice-jako-zaklad-etnickeho-nabozenstvi</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/665-folklorni-tradice-jako-zaklad-etnickeho-nabozenstvi#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 10 Jul 2010 16:09:13 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Fíba</dc:creator>
				<category><![CDATA[Folklór]]></category>
		<category><![CDATA[Náboženství]]></category>
		<category><![CDATA[Převzato]]></category>
		<category><![CDATA[Baltové]]></category>
		<category><![CDATA[Darna]]></category>
		<category><![CDATA[Inija Trinkuniene]]></category>
		<category><![CDATA[Romuva]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=665</guid>
		<description><![CDATA[Následující text je překlad z lotyšských stránek Maras loks. Autorka textu Inija Trinkuniene je členkou litevské Romuvy a hudební skupiny Kulgrindy, proto se článek zabývá baltským folklórem a předkřesťanským duchovnem spíše z litevského pohledu. Přiložené fotografie jsou z litevských slavností.

Fíba
Dobývání baltských zemí, které vedli křižáci, přineslo zánik starému duchovnímu životu. Křesťanství dobylo místní duchovní tradice. [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/665-folklorni-tradice-jako-zaklad-etnickeho-nabozenstvi/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>P.M. HISTORY Special Nr. 3: Sturm über Europa</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/649-p-m-history-special-nr-3-sturm-uber-europa</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/649-p-m-history-special-nr-3-sturm-uber-europa#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 09 Jul 2010 13:26:36 +0000</pubDate>
		<dc:creator>GreenMan</dc:creator>
				<category><![CDATA[Germáni]]></category>
		<category><![CDATA[Keltové]]></category>
		<category><![CDATA[Periodika]]></category>
		<category><![CDATA[Starověk]]></category>
		<category><![CDATA[Středověk]]></category>
		<category><![CDATA[P.M. HISTORY]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=649</guid>
		<description><![CDATA[Völkerwanderung: Die Welt der Germanen und Nibelungen
V Evropě je na stáncích k dostání třetí speciál německého magazínu o historii zabývající se aktuálně Germány po bitvě v Teutoburském lese.


Obsah speciálu č. 3

Edles Geschmeide und prächtige Waffen
P.M. HISTORY in Bildern: Die Kunst der &#8222;Barbaren&#8220; zur Zeit der Völkerwanderung
Die Grenzen des Imperiums
Germanen gegen Rom
Vom Rhein bis zur Donau
Der [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/649-p-m-history-special-nr-3-sturm-uber-europa/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>P.M. HISTORY — Das Große Magazin für Geschichte</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/645-p-m-history-das-grosse-magazin-fur-geschichte</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/645-p-m-history-das-grosse-magazin-fur-geschichte#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 09 Jul 2010 13:10:51 +0000</pubDate>
		<dc:creator>PhDr. Václava Melčová</dc:creator>
				<category><![CDATA[Germáni]]></category>
		<category><![CDATA[Keltové]]></category>
		<category><![CDATA[Periodika]]></category>
		<category><![CDATA[Starověk]]></category>
		<category><![CDATA[P.M. HISTORY]]></category>
		<category><![CDATA[PAX ET GAUDIUM]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=645</guid>
		<description><![CDATA[V Mnichově vycházející zájmový časopis, jehož zvláštním vydáním loňského září (psáno roku 2004, poz. red.) byl stostránkový sešit zaměřený na keltskou problematiku a především Vercingentorixův boj s Caesarem. Časopis je k dostání v řadě evropských zemí — v Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Belgii, Holandsku a Lucembursku, i ve Španělsku. Jeho cena — to je zajímavý postřeh [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/645-p-m-history-das-grosse-magazin-fur-geschichte/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Nejstarší &#8222;česká&#8220; svastika</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/639-nejstarsi-ceska-svastika</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/639-nejstarsi-ceska-svastika#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 08 Jul 2010 11:39:03 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Fíba</dc:creator>
				<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Pravěk]]></category>
		<category><![CDATA[Keramika]]></category>
		<category><![CDATA[Svastika]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=639</guid>
		<description><![CDATA[Nejstarší nález svastiky v Čechách náleží do období lineární keramiky z let 5700-5100 před naším letopočtem v neolitu. Keramická nádoba zdobená rytým motivem svastiky byla nalezena u obce Močovice v okrese Kutná Hora. V okolí obce Močovice po obou stranách řeky Klejnárky byla v 6. tisíciletí před n. l. sídliště s domy o kůlové konstrukci [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/639-nejstarsi-ceska-svastika/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Germánské sklo</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/615-germanske-sklo</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/615-germanske-sklo#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 01 Jul 2010 19:41:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Fíba</dc:creator>
				<category><![CDATA[Germáni]]></category>
		<category><![CDATA[Starověk]]></category>
		<category><![CDATA[Josef Ladislav Píč]]></category>
		<category><![CDATA[Repliky]]></category>
		<category><![CDATA[Sklo]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=615</guid>
		<description><![CDATA[První germánské skleněné nádoby se na našem území nacházely už v 19. století. Takto informoval o germánském skle český archeolog Dr. Josef Ladislav Píč v roce 1909:


&#8222;Pohanská představa o pokračování pozemského způsobu života i na onom světě, která zadávala příčinu, že nebožtík pochován se zbraněmi neb šperky, vedla i k tomu, že nezapomínáno ani tělesných [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/615-germanske-sklo/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>The Wicker Man</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/614-the-wicker-man</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/614-the-wicker-man#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 01 Jul 2010 18:32:53 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Managarm</dc:creator>
				<category><![CDATA[Film]]></category>
		<category><![CDATA[Folklór]]></category>
		<category><![CDATA[Recenze]]></category>
		<category><![CDATA[Sauiló]]></category>
		<category><![CDATA[Anthony Shaffer]]></category>
		<category><![CDATA[Britt Ekland]]></category>
		<category><![CDATA[Christopher Lee]]></category>
		<category><![CDATA[Edward Woodward]]></category>
		<category><![CDATA[Robin Hardy]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=614</guid>
		<description><![CDATA[Tento film natočený roku 1973 podle předlohy Anthony Shaffera se vymyká jakémukoliv jednoduchému zařazení. Je zmiňován jako nejlepší britský horor, ale do hororu, jak jej známe má daleko. Wicker Man je napínavý, legrační, erotický, detektivní, tajemný a muzikální najednou — tím nejlepším způsobem. Hvězdné obsazení a výborná hudba prostupující tento snímek jsou jen druhotné ve [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/614-the-wicker-man/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Archeologové našli sídlo Haralda Modrozuba</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/608-archeologove-nasli-sidlo-haralda-modrozuba</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/608-archeologove-nasli-sidlo-haralda-modrozuba#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 29 Jun 2010 10:53:37 +0000</pubDate>
		<dc:creator>GreenMan</dc:creator>
				<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Periodika]]></category>
		<category><![CDATA[Středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Vikingové]]></category>
		<category><![CDATA[Harald Modrozub]]></category>
		<category><![CDATA[Jelling]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=608</guid>
		<description><![CDATA[Údajné sídlo bylo objeveno pod vedením Madse Dengsø Jessena z Århuské univerzity v severo-východním cípu starověkého areálu Jelling, centra dánského království, který se skládá z královské pohřební mohyly, kamenů ve tvaru lodi a runového kamene, a kde byly nalezeny pozůstatky starých dřevěných budov.

Více k přečtení v původním článku v angličtině.
Poděkování Heimirovi za informaci
]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/608-archeologove-nasli-sidlo-haralda-modrozuba/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Moderní hudba a Severská tradice</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/601-moderni-hudba-a-severska-tradice</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/601-moderni-hudba-a-severska-tradice#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 29 Jun 2010 09:27:36 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Managarm</dc:creator>
				<category><![CDATA[Hudba]]></category>
		<category><![CDATA[Sauiló]]></category>
		<category><![CDATA[Ásatrú]]></category>
		<category><![CDATA[Alice Karlsdottir]]></category>
		<category><![CDATA[Anbell Lee]]></category>
		<category><![CDATA[Armanen Orden]]></category>
		<category><![CDATA[Backworld]]></category>
		<category><![CDATA[Blood Axis]]></category>
		<category><![CDATA[Carl Larsson]]></category>
		<category><![CDATA[Current 93]]></category>
		<category><![CDATA[Death in June]]></category>
		<category><![CDATA[Edred Thorsson]]></category>
		<category><![CDATA[Fire + Ice]]></category>
		<category><![CDATA[Fraternitas Saturni]]></category>
		<category><![CDATA[Freya Aswynn]]></category>
		<category><![CDATA[Ian Read]]></category>
		<category><![CDATA[Jolie Woods]]></category>
		<category><![CDATA[Joseph Budenholzer]]></category>
		<category><![CDATA[Michael Cashmore]]></category>
		<category><![CDATA[Michael Moynihan]]></category>
		<category><![CDATA[Ostara]]></category>
		<category><![CDATA[Richard Leviathan]]></category>
		<category><![CDATA[Rune-Gild]]></category>
		<category><![CDATA[Simon Norris]]></category>
		<category><![CDATA[Sol Invictus]]></category>
		<category><![CDATA[Sweyn Plowright]]></category>
		<category><![CDATA[Tony Wakeford]]></category>
		<category><![CDATA[True Helm]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=601</guid>
		<description><![CDATA[Když jsem se před lety začal zabývat germánskými mýty, historií a runovými mystérii, nebylo nijak snadné získat potřebné informace. Díky Internetu jsem se tehdy dozvěděl o existenci Ásatrú a při studiu tohoto náboženství jsem na Síti narazil na mnohé zajímavé úvahy, pojednání, básně&#8230; Z původně spíše akademického zájmu o věc se postupně stala naprosto osobní [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/601-moderni-hudba-a-severska-tradice/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Od Svatojánských ohňů k Lughnasadu</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/592-od-svatojanskych-ohnu-k-lughnasadu</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/592-od-svatojanskych-ohnu-k-lughnasadu#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 18 Jun 2010 16:16:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator>PhDr. Václava Melčová</dc:creator>
				<category><![CDATA[Folklór]]></category>
		<category><![CDATA[Keltové]]></category>
		<category><![CDATA[Mytologie]]></category>
		<category><![CDATA[Sauiló]]></category>
		<category><![CDATA[Dana]]></category>
		<category><![CDATA[Lugh]]></category>
		<category><![CDATA[Méan Samhraidh]]></category>
		<category><![CDATA[Svatojánská noc]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=592</guid>
		<description><![CDATA[O půlnoci v den letního slunovratu (Méan Samhraidh) bývaly na kopcích zapalovány ohně. Lidé tančili kolem hranic a přeskakovali je. Léčivá síla Slunce byla spojována s uzdravující mocí vody. Oltáře k uctívání Slunce často stávaly u pramenů a studánek. Voda, zvláště pak četná jezera, bývala považována za mystickou vstupní bránu do Jiného světa, a jako [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/592-od-svatojanskych-ohnu-k-lughnasadu/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>12</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Replika germánského meče podruhé</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/571-replika-germanskeho-mece-podruhe</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/571-replika-germanskeho-mece-podruhe#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 13 Jun 2010 18:26:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Fíba</dc:creator>
				<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Germáni]]></category>
		<category><![CDATA[Středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Repliky]]></category>
		<category><![CDATA[Zbraně]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=571</guid>
		<description><![CDATA[
Tak mi to nedalo a k meči, který jsem vyráběl nedávno (jenom rukojeť), jsem si dovyrobil pochvu s řemenem. Pochva je vyrobena ze dvou slepených dubových prážků, kování je bronzové. Řemen je vyroben pro nošení přes rameno, což je archeologicky doloženo například zde.






]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/571-replika-germanskeho-mece-podruhe/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>11</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Kopí z Kovelu</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/557-kopi-z-kovelu</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/557-kopi-z-kovelu#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 07 Jun 2010 21:01:14 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Fíba</dc:creator>
				<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Germáni]]></category>
		<category><![CDATA[Starověk]]></category>
		<category><![CDATA[Runy]]></category>
		<category><![CDATA[Svastika]]></category>
		<category><![CDATA[Zbraně]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=557</guid>
		<description><![CDATA[Hrot  kopí na obrázku níže  byl objeven v ukrajinském Kovelu.  Na jedné straně tohoto kopí je runový nápis identifikovaný jako slovo TILARIDS, psaný zprava doleva. Tento runový nápis se obyčejně překládá jako &#8222;běžec k cíli&#8220;. Runové nápisy, vyskytující se občas na germánských zbraních, měly obvykle zvýšit účinnost této zbraně v boji. Podobný hrot z dnešního [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/557-kopi-z-kovelu/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Pohanský obřad Sumbel</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/553-pohansky-obrad-sumbel</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/553-pohansky-obrad-sumbel#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 07 Jun 2010 18:22:51 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Sigmark</dc:creator>
				<category><![CDATA[Folklór]]></category>
		<category><![CDATA[Vikingové]]></category>
		<category><![CDATA[Životní styl]]></category>
		<category><![CDATA[Mímir]]></category>
		<category><![CDATA[Sumbel]]></category>
		<category><![CDATA[Wyrd]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=553</guid>
		<description><![CDATA[Sumble, psaný též symbel či sumbel, je společně s blótem jednou ze dvou základních pohanských ceremonií. Skládá se z obřadních kol přípitků, přísah a průpovídek. Existují dva druhy Sumbelu, první je odvozen z islandské tradice, druhý pro změnu z anglosaské.

Hlavní rozdíly jsou tyto: v Islandském sumbelu se připíjí na tři, maximálně čtyři kola a Sumbel [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/553-pohansky-obrad-sumbel/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Mohyly u Plava</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/535-mohyly-u-plava</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/535-mohyly-u-plava#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 06 Jun 2010 19:22:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Fíba</dc:creator>
				<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Pravěk]]></category>
		<category><![CDATA[Starověk]]></category>
		<category><![CDATA[Keramika]]></category>
		<category><![CDATA[Mohyly]]></category>
		<category><![CDATA[Plav]]></category>
		<category><![CDATA[Šperky]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=535</guid>
		<description><![CDATA[
Poblíž jihočeské vsi Plav u Kamenného Újezdu se nachází 35 mohyl ze střední doby bronzové a halštatské (1500-600 př. n. l.). První výzkum šestnácti mohyl prováděl už v roce 1866 pan Stulík pro Národní muzeum a nalezl zde nádobky, bronzové jehlice, náramky, bronzové puklice, zbytky koženého oděvu a dřeva, asi dubového. Později zde prováděl výzkum [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/535-mohyly-u-plava/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Umění berserku</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/521-umeni-berserku</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/521-umeni-berserku#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 04 Jun 2010 11:15:15 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Managarm</dc:creator>
				<category><![CDATA[Převzato]]></category>
		<category><![CDATA[Sauiló]]></category>
		<category><![CDATA[Vikingové]]></category>
		<category><![CDATA[Berserkové]]></category>
		<category><![CDATA[Rune-Gild]]></category>
		<category><![CDATA[Sweyn Plowright]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=521</guid>
		<description><![CDATA[Průměrný viking chápal jen málo z podstaty umění berserku. Moderní učenci dokážou pochopit ještě mnohem méně. Mnoho ság jen málo rozlišuje mezi obyčejnými vzteklými rváči a Ódinovými zasvěcenci, kteří se s božským vnuknutím brodili mořem ostří a zdáli se být nepřemožitelnými.

Podle mne pochází slovo &#8222;berserk&#8220; ze spojení slov bear (medvěd; nosit) a sark (košile). Berserkové [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/521-umeni-berserku/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Zpráva Ibn Fotlanda</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/512-zprava-ibn-fotlanda</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/512-zprava-ibn-fotlanda#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 29 May 2010 16:47:57 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Fíba</dc:creator>
				<category><![CDATA[Středověk]]></category>
		<category><![CDATA[Vikingové]]></category>
		<category><![CDATA[Josef Ladislav Píč]]></category>
		<category><![CDATA[Pohřbívání]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=512</guid>
		<description><![CDATA[Ve filmu Vikingové (1999) byl arabský vzdělanec Ahmed Ibn Fadlán (Antonio Banderas) svědkem pohřbu vikinského náčelníka. Předobraz této události lze nalézt ve zprávě skutečného Ibn Fotlanda, který se v květnu roku 922 zúčastnil pohřbu ruského velmože na břehu Volhy. Je známo, že první ruská dynastie byla skandinávského původu a jméno Rusové je pravděpodobně rovněž severského [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/512-zprava-ibn-fotlanda/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>4</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Strachotín</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/483-strachotin</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/483-strachotin#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 22 May 2010 09:03:13 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Fíba</dc:creator>
				<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Germáni]]></category>
		<category><![CDATA[Starověk]]></category>
		<category><![CDATA[Šperky]]></category>
		<category><![CDATA[Svastika]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=483</guid>
		<description><![CDATA[
Strachotín je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. V letech 1978-79 bylo nalezeno a prozkoumáno na levém břehu Dyje asi 1 km východně od obce germánské pohřebiště z doby stěhování národů. Pracovníci archeologického ústavu zde vykopali 21 hrobů z druhé poloviny 5. století n. l. Toto pohřebiště pravděpodobně sloužilo k poslednímu odpočinku jednoho z [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/483-strachotin/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Drengskapr</title>
		<link>http://www.baihaimaz.com/476-drengskapr</link>
		<comments>http://www.baihaimaz.com/476-drengskapr#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 19 May 2010 12:55:31 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Managarm</dc:creator>
				<category><![CDATA[Převzato]]></category>
		<category><![CDATA[Sauiló]]></category>
		<category><![CDATA[Vikingové]]></category>
		<category><![CDATA[Životní styl]]></category>
		<category><![CDATA[Drengskapr]]></category>
		<category><![CDATA[Runestone]]></category>
		<category><![CDATA[Stephen A. McNallen]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.baihaimaz.com/?p=476</guid>
		<description><![CDATA[Následovníci Krista chtěli vědět, jak se modlit a jejich pán jim dal otčenáš. Věřící Ásatrú naopak chtěli vědět, jak žít — a odpovědí z Ásgardu jim nebyla modlitba ohnutých kolen, nýbrž kodex upřímných a neohrožených, nazývaný v staroseverštině drengskapr.

Abychom této myšlence mohli porozumět, musíme nejprve pochopit význam slova, z kterého byl její název odvozen. Dreng [...]]]></description>
		<wfw:commentRss>http://www.baihaimaz.com/476-drengskapr/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
