Komentáře k *baihaimaz

Komentář k příspěvku Keltská jména od arconer

arconer — Thu, 02 Sep 2010 13:43:17 +0000

Gal : Galajdová, Galatík, Galba (to je přímo nějaké starověké jméno – římské, nebo keltské, jmenoval se tak jeden z římských císařů), Galčíková, Galdun, Galíček, Galíčková, Gáliková, Gális +, Galko, Galla, Gallego (asi přeš špaň. nebo italšť.), Gallerach, Gallivoda, Galliwoda (jako kdyby to bylo z českého Kalivoda), Gallusová, Gally, Gal´o, Gáloš, Galová, Gálová, Galovič, Galuška (jestli to sem patří, tak přes nějaký východnější slovanský jazyk),

Komentář k příspěvku Keltská jména od arconer

arconer — Thu, 02 Sep 2010 13:27:42 +0000

Dnes už jsme si zvykli, že některé názvy přírodních útvarů pocházejí od Keltů (Říp, Mže,…).
Ale jak je to se jmény osob?
Zvláštností rodů, rodin a kmenů na našem území bylo zároveň nenásilné propojení slovanských příchozích s původními obyvateli země, neboť si brali ženy z devíti kmenů Goméra (Keltů, Gallů). Zejména z kmene Bojů, Walesů ( z něhož se poslovanštili Valaši, Volskové) a Kotinů (Kotové, Kuttové, později Chodové. Sudetští Němci občas zachovali název kutten – chodský v názvech obcí: Kuttenplan – Chodová Planá). Byly to ženy z keltských kmenů sídlících tehdy na území, později nazývaném Velké Charvatsko.
Podle kronikářů býval v Praze dokonce trh s ženami.
Koukněme se do telefonního seznamu, jestli by nějaká příjmení mohla mít příbuzné slovní kořeny s těmi keltskými a poslovanštěnými názvy. (Mám před sebou Zlaté stránky z letošního roku pro Plzeňský kraj. U těch, které znám osobně, udělám plus, u těch, co znám odjinud, udělám mínus)
Boj- : Boj -, Bojan -, Bojanovský -, Bojanovič -, Bojin, Bojar -, Bojanovská, Bojčenková, Bojev, Bojer -, Bojo, Bojová,
u kořenů Bal-, Bel- si nejsem jist, jak moc pocházejí od Keltů
Kel-, Kil- : Kelemenová, Kelíšek, Kelišová, (pak je tam hodně jmen z němčiny, ale i ty můžou mít keltský kořen), Kelovský, Kiliján, Kilijánek -,
Kot- : Kot -, Kott -, Kotýn – , Kotin – , Kotan – , Koten +, Kotetýn – , Kotýnek, Kotýz, Kotýza +, Kotyš – , Kotyšan -, Kotner -, Kotov
Chod : Chod, Chodová, Choděra, Chodl, Chodora, Chodorová, Chodounský, Chodov -, Chodůrová, Chodůrský -,
Val- : Vala, Vála, Valach, Valachová, Valachovič, Valachovičová, Valášek, Valášková, Valašík +, Valašíková+, Valčík, Valčíková (pak jsou tam jména na Vald-, která pocházejí z němčiny), Valecká, Valeček, Valečka, Válek, (jména na Valent- pocházejí spíš ze jména Valentin), Valeská, Valeský, Blanka Waleská hrála hraběnku z Galle v Kladivu na čarodějnice, Valeš/ová, Valchařová, Valchová, Valič, Valíček/ová, Valiga, Valigurová, Valigurský, Valík/ová, Valina, Valis, Vališ/ová +, Válka, Valko, Valkoun, Valková, Válková, Vala -, Valla, Valm, Valošek, Valoušková, Valová, Válová, Valovičová, Valta, Valtová, (německé Valter/ová, Valtr/ová, Walter/ová – ), Valvoda,
Možná se v jiných seznamech najdou i jiná podobná jména.

Komentář k příspěvku Uthark — skrytá runová řada od faust

faust — Tue, 31 Aug 2010 20:33:53 +0000

Agrellovou celoživotní vášní byla kromě runologie také slavistika, kterou přednášel na lundské univerzitě, a poezie. Zajímavé stránky ve švédštině, přibližující tohoto rázovitého akademika a jeho básnickou tvorbu – http://agrell.info/sigurd/

Komentář k příspěvku Jaan Puhvel — Srovnávací mythologie od niflborg

niflborg — Sun, 29 Aug 2010 18:39:13 +0000

jinak – ta kniha je ke stažení zde: http://is.muni.cz/osoba/344582

když klepnete na “srovnávací mytologie” z podzimu 2009 a pak na “studijní materiály”

Komentář k příspěvku Jake Horsley — Matrix: Mýtus o naší době od GreenMan

GreenMan — Sat, 28 Aug 2010 17:15:24 +0000

“… neboť i ti, kteří *** vzdorují, se vůči němu definují a tudíž existují na stejné úrovni jako *** …”

co dodat, vystizne. *** doplnte libovolne.

Komentář k příspěvku Vzkazy od Fíba

Fíba — Sat, 14 Aug 2010 19:48:59 +0000

Zajímavé. Jen bych v této souvislosti doplnil, že na Moravě byl asi pohřben langobardský král Wacho a to v mohyle na Žuráni, odkud řídil Napoleon bitvu u Slavkova.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Wacho

Komentář k příspěvku Vzkazy od faust

faust — Sat, 14 Aug 2010 15:44:45 +0000

Je to dar developerů, kteří na tom místě budou stavět Kaufland. Výzkum lokality pořád probíhá, dnes jsem přijel do Kyjova, zítra se tam půjdu podívat.

Komentář k příspěvku Vzkazy od GreenMan

GreenMan — Sat, 14 Aug 2010 14:57:40 +0000

skvele, dik moc za ty langobardy

Komentář k příspěvku Vzkazy od faust

faust — Sat, 14 Aug 2010 14:53:18 +0000

Hroby Langobardů na jihu Moravy

http://www.ceskenoviny.cz/kultura/zpravy/archeologove-objevili-v-kyjove-pri-vykopavkach-hroby-langobardu/513415&id_seznam=

Komentář k příspěvku P.M. HISTORY Special Nr. 3: Sturm über Europa od GreenMan

GreenMan — Mon, 09 Aug 2010 09:17:03 +0000

ty specialy jsou dobre, doporucuji. popularneji prezentovane, ale dobre..

Komentář k příspěvku Krátce k dožínkám od arconer

arconer — Thu, 29 Jul 2010 17:39:04 +0000

Frajer a Frej existují v češtině i jako příjmení:
Ladislav Frej – herec ( + syn Ladislav Frej mladší a dcera Kristýna Frejová – herci), MUDr. David Frej – ajurvédská medicína, Mgr. Jindřich Frajer – přednáší na Katedře geografie Univerzity Palackého v Olomouci.
Karel Čapek měl v arzenálu nadávek i slovo frajlinka (např. Povídky z druhé kapsy: Telegram). Ještě začátkem 20. století se v obecné češtině užívalo slova frajle (často ve významu stará panna) a hundsfrajle (slečna se psem, např. Neruda, Týden v tichém domě). To ovšem pochází z německého Fräulein.

Komentář k příspěvku Krátce k dožínkám od Fíba

Fíba — Thu, 29 Jul 2010 16:12:16 +0000

Perfektní. O tom jsem nic nevěděl. Dal jem si do vyhledávače “frejovné večery” a našel jsem o nich zmíňku na těchto slovenských stránkách:
http://www.jankohrasko.sk/clanky/clanky/2008/april/erotika-na-starootcovskej-dedine-alebo-ludova-piesen-najlepsie-prezradi

Komentář k příspěvku Krátce k dožínkám od nb

nb — Thu, 29 Jul 2010 15:57:20 +0000

…v této souvislosti se mi vybavují “frejovné večery” mládeže na staročeské vesnici.

Komentář k příspěvku Krátce k dožínkám od arconer

arconer — Thu, 29 Jul 2010 09:16:04 +0000

Je fakt že manželský vztah se mezi bohy objevil až později, první božské páry pojilo sourozenectví. Asi to lépe vyjadřovalo jednotu protikladných vlastností světa. Nejznámější je egyptský božský pár Osiris a Isis, kteří dokonce zplodili syna – boha Hóra. Ale sourozenci byli například i Zeus a Héra.
Podobný sourozenecký prvek při tvoření světa se objevuje i za mořem – zvlášť u středoamerických indiánů. Svět stvořený božským otcem přetvářejí sourozenci, buď dvojčata stejného pohlaví, z nichž jeden je tvůrce a učitel, a druhý je nemehlo a kazisvět, anebo sourozenecký pár – incké Cuzco vybudovaly děti Stvořitele Slunce – božský pár Ayar Manco a Mama Ocllo.

Komentář k příspěvku Krátce k dožínkám od Fíba

Fíba — Thu, 29 Jul 2010 05:39:00 +0000

Za informaci dík. Kdysi jsem o těchto souvislostech četl v nějaké knížce, ale nemohl jsem si vzpomenout v jaké. Já osobně se domnívám, že Frey – Freyja představují jako božská dvojčata přírodu ve svém mužském a ženském projevu. Podle mně tedy jejich vztah ve Vanahaimu nebyl brán ve smyslu bratr a sestra (bráno lidskou optikou), ale jako spojení mužské a ženské části přírody. V okamžiku kdy do tohoto vnímání přírody vstoupila lidská morálka, jim byl vztah zapovězen – otázka je kdy se to zapovězení dostalo do mytologie, s příchodem Indoevropanů (Frey a Freyja jako starší předindoevropská božstva?) nebo až vlivem křesťanství – nevím. Já bych tedy slovo “frajer” vztáhl na Freye a slovo “frajerka” na Freyju – toť můj názor. Jen bych doplnil, že jsem narazil na slovenské slovo Frajla, které má znamenat “dívka lehčích mravů” .

Komentář k příspěvku Krátce k dožínkám od arconer

arconer — Thu, 29 Jul 2010 05:14:15 +0000

Slovo frajer se vyskytuje už ve staročeštině, ale spíš v podobě frejer s příbuznými slovy frej, frejovati, frejovný, frejieř/ka, z toho novočeské frejíř, frejholka = povětrná dívka. moravské frajer (to má dnes i hanlivý význam v obecné češtině), frajír/ka, feminina – frajer(eč)ka, frajír(eč)ka, slovácké frajer/ka, frajerčit (z toho v obecné češtině frajeřit = vytahovat se).
Z češtiny se slovo dostalo i do polštiny: frajer,… a ukrajinštiny: frajir.
Staročeské slovo frej pochází ze středohornoněmeckého vrie [frij], moravské a slovácké varianty z německého Freier (=volný, volnější; nápadník, ženich, záletník).
V současné češtině má frajer odstíněný význam – od výjimečného člověka až po vejtahu, kecala; frajeřit znamená skoro výhradně vytahovat se, předvádět se.
Původně ovšem byl význam shodný s němčinou, frajer znamenal – milenec, mládenec, nápadník, ženich až záletník. Podobný význam měla i příbuzná slova: frajerka = milenka, dívka, s kterou chodím, frejovat = chodit na námluvy, ale i na zálety, svádět. Frej znamenalo milování, namlouvání, svádění, ale i nevěru.
Takže podle dnešního významu frajer-a by slovo mohlo mít společný kořen se jménem boha Freyje. Jenže Frey měl sestru dvojče Freyju a ta u Germánů zodpovídala za plodnost, chtíč a lásku. Její funkce byla shodná například s antickou Afroditou-Venuší a Astartou-Ištarou. (Freyja byla významná bohyně jednak svojí funkcí a jednak – protože jejího ztraceného manžela známe pouze jménem – Ódur-Ód, jak se domnívají někteří badatelé, byl jejím manželem sám Ódin.)
Takže původní význam slova frajer a jeho odvozenin by spíš mohl souviset se jménem bohyně Freyje.

Komentář k příspěvku Vzkazy od Noira

Noira — Wed, 28 Jul 2010 07:27:21 +0000

Moc pěkný web. K dožínkám doporučuji tuto akci: http://www.carovnezrcadlo.cz/akce/lughnasadh-dozinkovy-jarmark-v-cajovne-metamorfoza budu tam dělat pro lidi program s pohanskou tematikou.

Komentář k příspěvku Germánské pohřebiště v Čelákovicích-Záluží od Fíba

Fíba — Tue, 20 Jul 2010 13:51:50 +0000

No mně se líbí i ty ptačí spony, které jsou v odkazu vidět vpravo nahoře. Myslím, že by nebylo zas tak těžké vyrobit vzor pro odlití ze stříbra. Už jsem o tom uvažoval dřív – uvidím.

Komentář k příspěvku Germánské pohřebiště v Čelákovicích-Záluží od GreenMan

GreenMan — Mon, 19 Jul 2010 23:00:33 +0000

ty velke spony jsou nadherne. a vubec ten charakteristicky styl vytvoreny vruborezem

Komentář k příspěvku Nejstarší “česká” svastika od Fíba

Fíba — Tue, 13 Jul 2010 19:22:12 +0000

Na východ a jihovýchod od nás, rovněž v neolitu:
Trypillian kultura:
http://ukrainevideoimages.blogspot.com/2009/09/trypillian-civilization-5508-2750-bc.html
Vinča kultura:
http://www.omniglot.com/writing/vinca.htm

Komentář k příspěvku Archeologové našli sídlo Haralda Modrozuba od Fíba

Fíba — Tue, 29 Jun 2010 19:09:09 +0000

Kde se popíjelo (nejen) už se tedy ví. A koho by zajímalo z čeho se popíjelo v té síni, tak v odkazu níže je vidět ten známý pohár z mohyly Gorma – otce Haralda Modrozuba:
http://www.vikingtoday.com/articles/2008/20080415.htm

Komentář k příspěvku Beowulf od GreenMan

GreenMan — Sat, 26 Jun 2010 20:50:44 +0000

vlk vcel, medojed.. myslim, ze to je dokonce i kenning

Komentář k příspěvku Beowulf od Fíba

Fíba — Sat, 26 Jun 2010 16:38:33 +0000

Beowulf: Beo – medvěd, wulf – vlk. Medvěd-vlk – myslím si. Možná to ale nebylo tak doslova a ty zvířecí jména vyjadřovala prostě sílu, odvahu atd. – nevím.

Komentář k příspěvku Vzkazy od faust

faust — Wed, 23 Jun 2010 15:08:17 +0000

Kniha – Fire, Water, Heaven and Earth: Ritual Practice and Cosmology in Ancient Scandinavia – An Indo-European Perspective.
Autor Anders Kaliff je profesorem archeologie na Uppsalské univerzitě.

Komentář k příspěvku Beowulf od arconer

arconer — Wed, 23 Jun 2010 04:43:45 +0000

Dá se to jméno přeložit do češtiny?