Krátce k dožínkám
Svátek dožínek odpovídá starým předkřesťanským oslavám plodnosti a úrody. V severské (germánské) tradici je spojen s bohem Freyem. Ve staroseverštině jméno Frey znamená „Pán“, podle některých teorií se toto jméno v Čechách dodnes ozývá ve slově „frajer“. Svátek Freye se dnes slaví v předvečer a během 1. srpna.
český dožínkový závěs z 19. století
Některé předkřesťanské projevy svátku plodnosti přešly i do křesťanské doby, kde se objevují v podobě vystavování vybraných plodů úrody u oltáře, pletením dožínkových závěsů, věnců, různých figurek a ornamentů z obilí. V Británii se tyto obětiny nazývají Corn dolly.
detail dožínkového věnce
Nechal jsem se inspirovat českými dožínkovými závěsy z 19. století a dožínkovými věnci. Zkusil jsem si uplést vlastní obilný věnec k poctě boha Freye. Jedná se o první amatérský výtvor, čemuž odpovídá doba strávená výrobou (šest hodin) i finální podoba. Takže příští rok se práce podaří snad o něco lépe.
dožínkový věnec na kameni k poctě boha Freye
Zdroj černobílého obrázku:
Výstava Krásy přírodních pletiv v Etnologickém ústavu Moravského muzea. 1977. Foto archiv ÚLUV, Brno.
Publikováno: 27. Červenec 2010, 290x
Kategorie: Folklór, Náboženství
Štítky: Corn Dolly, Dožínky, Frey
*baihaimaz © 2010 Created by KOUTMEDIA
Komentářů: 6
Frajer a Frej existují v češtině i jako příjmení:
Ladislav Frej – herec ( + syn Ladislav Frej mladší a dcera Kristýna Frejová – herci), MUDr. David Frej – ajurvédská medicína, Mgr. Jindřich Frajer – přednáší na Katedře geografie Univerzity Palackého v Olomouci.
Karel Čapek měl v arzenálu nadávek i slovo frajlinka (např. Povídky z druhé kapsy: Telegram). Ještě začátkem 20. století se v obecné češtině užívalo slova frajle (často ve významu stará panna) a hundsfrajle (slečna se psem, např. Neruda, Týden v tichém domě). To ovšem pochází z německého Fräulein.
Napsal/a arconer dne 29. Červenec 2010 v 18:39
Perfektní. O tom jsem nic nevěděl. Dal jem si do vyhledávače „frejovné večery“ a našel jsem o nich zmíňku na těchto slovenských stránkách:
http://www.jankohrasko.sk/clanky/clanky/2008/april/erotika-na-starootcovskej-dedine-alebo-ludova-piesen-najlepsie-prezradi
Napsal/a Fíba dne 29. Červenec 2010 v 17:12
…v této souvislosti se mi vybavují „frejovné večery“ mládeže na staročeské vesnici.
Napsal/a nb dne 29. Červenec 2010 v 16:57
Je fakt že manželský vztah se mezi bohy objevil až později, první božské páry pojilo sourozenectví. Asi to lépe vyjadřovalo jednotu protikladných vlastností světa. Nejznámější je egyptský božský pár Osiris a Isis, kteří dokonce zplodili syna – boha Hóra. Ale sourozenci byli například i Zeus a Héra.
Podobný sourozenecký prvek při tvoření světa se objevuje i za mořem – zvlášť u středoamerických indiánů. Svět stvořený božským otcem přetvářejí sourozenci, buď dvojčata stejného pohlaví, z nichž jeden je tvůrce a učitel, a druhý je nemehlo a kazisvět, anebo sourozenecký pár – incké Cuzco vybudovaly děti Stvořitele Slunce – božský pár Ayar Manco a Mama Ocllo.
Napsal/a arconer dne 29. Červenec 2010 v 10:16
Za informaci dík. Kdysi jsem o těchto souvislostech četl v nějaké knížce, ale nemohl jsem si vzpomenout v jaké. Já osobně se domnívám, že Frey – Freyja představují jako božská dvojčata přírodu ve svém mužském a ženském projevu. Podle mně tedy jejich vztah ve Vanahaimu nebyl brán ve smyslu bratr a sestra (bráno lidskou optikou), ale jako spojení mužské a ženské části přírody. V okamžiku kdy do tohoto vnímání přírody vstoupila lidská morálka, jim byl vztah zapovězen – otázka je kdy se to zapovězení dostalo do mytologie, s příchodem Indoevropanů (Frey a Freyja jako starší předindoevropská božstva?) nebo až vlivem křesťanství – nevím. Já bych tedy slovo „frajer“ vztáhl na Freye a slovo „frajerka“ na Freyju – toť můj názor. Jen bych doplnil, že jsem narazil na slovenské slovo Frajla, které má znamenat „dívka lehčích mravů“ .
Napsal/a Fíba dne 29. Červenec 2010 v 6:39
Slovo frajer se vyskytuje už ve staročeštině, ale spíš v podobě frejer s příbuznými slovy frej, frejovati, frejovný, frejieř/ka, z toho novočeské frejíř, frejholka = povětrná dívka. moravské frajer (to má dnes i hanlivý význam v obecné češtině), frajír/ka, feminina – frajer(eč)ka, frajír(eč)ka, slovácké frajer/ka, frajerčit (z toho v obecné češtině frajeřit = vytahovat se).
Z češtiny se slovo dostalo i do polštiny: frajer,… a ukrajinštiny: frajir.
Staročeské slovo frej pochází ze středohornoněmeckého vrie [frij], moravské a slovácké varianty z německého Freier (=volný, volnější; nápadník, ženich, záletník).
V současné češtině má frajer odstíněný význam – od výjimečného člověka až po vejtahu, kecala; frajeřit znamená skoro výhradně vytahovat se, předvádět se.
Původně ovšem byl význam shodný s němčinou, frajer znamenal – milenec, mládenec, nápadník, ženich až záletník. Podobný význam měla i příbuzná slova: frajerka = milenka, dívka, s kterou chodím, frejovat = chodit na námluvy, ale i na zálety, svádět. Frej znamenalo milování, namlouvání, svádění, ale i nevěru.
Takže podle dnešního významu frajer-a by slovo mohlo mít společný kořen se jménem boha Freyje. Jenže Frey měl sestru dvojče Freyju a ta u Germánů zodpovídala za plodnost, chtíč a lásku. Její funkce byla shodná například s antickou Afroditou-Venuší a Astartou-Ištarou. (Freyja byla významná bohyně jednak svojí funkcí a jednak – protože jejího ztraceného manžela známe pouze jménem – Ódur-Ód, jak se domnívají někteří badatelé, byl jejím manželem sám Ódin.)
Takže původní význam slova frajer a jeho odvozenin by spíš mohl souviset se jménem bohyně Freyje.
Napsal/a arconer dne 29. Červenec 2010 v 6:14