Germánské sklo

Fíba

Skleněné nádoby z Vinařic

První germánské skleněné nádoby se na našem území nacházely už v 19. století. Takto informoval o germánském skle český archeolog Dr. Josef Ladislav Píč v roce 1909:

„Pohanská představa o pokračování pozemského způsobu života i na onom světě, která zadávala příčinu, že nebožtík pochován se zbraněmi neb šperky, vedla i k tomu, že nezapomínáno ani tělesných potřeb a nebožtíku že do hrobu kladeny i nádoby s nápojem neb s jídlem. Tak tedy shledáváme nádoby, jednu neb několik i v kostrových hrobech s kulturou merejovskou, tu u hlavy postavené, jinde u nohou, což někdy u jednotlivých kmenů různě prováděno, kdežto u nás obojí způsob kladení nádob i bronzových i skleněných i hlíněných k mrtvole se vyskýtá.

Z bronzových nádob uvésti možno pouze dvě: nádobu na podobu kotle s vodorovně přehnutým okrajem a úzkým dnem z ženského hrobu v Bříze a malý kotlík podobného tvaru z Podbaby.

Mnohem hojněji vyskytly se skleněné nádobky, jednou v podobě láhve s baňatým a na povrchu slabě esovitě rýhovaným tělem, úzkým hrdlem a vodorovně přehnutým okrajem z Julisky v Podbabě. Na ostatek jsou v podobě pohárů buď štíhlých ke dnu zúžených, jako hladký pohár z Vinařic, neb sličný pohár zdobený při okraji a při spodní části spiralovitě navinutou skleněnou nití, ve středu poloobloučky zdobený a při spodu v kuličku zakončený z Radonic (druhý černobílý obrázek vpravo), neb v podobě nízkých pohárků se zakulaceným dnem, jako z Julisky, neb z Vinařic, neb s ozdobným ďuličkováním tu kulatým, větším a menším, jako sličný pohárek rovněž z Vinařic, neb s podélným prohloubením shora dolů, jako na pohárku z hrobu Uhereckého pozorovati lze. Skleněné tyto pohárky patrně k pití opojných nápojů určené mají analogie v Porýní a v jiných zemích někdy římských.“

Skleněné nádoby z 5. století n. l., vpravo skleněný pohár z Prahy-Kobylis, foto L. Káchová

Skleněné nádoby Germánů z prvních šesti století n. l. patří k luxusnímu zboží, které bylo na naše území dováženo z římských provincií, zejména z porýnských a panonských dílen. Některé nádoby byly snad vyráběny i ve Skandinávii. Na našem území není v této době žádná sklářská výroba doložena, pokud zde byla, tak asi byla nanejvýš zaměřena na výrobu skleněných korálků. Značná část germánských skleniček byla součástí žárových hrobů, takže se dochovaly jenom přetavené kousky skla, jindy byly nalezeny jenom střepy. I přesto se podařilo vykopat i celé kusy. Největší soubor skleněných nádob byl objeven v bohaté knížecí hrobce u Mušova, podle některých údajů se mělo jednat o 20 skleněných nádob. V komorovém knížecím hrobě u Mušova byly zjištěny dva mužské a jeden ženský pohřeb z první poloviny 1. století n. l. a z druhé poloviny 2. století n. l. Z pozdní doby římské (přibližně 4. století n. l.) pochází celá nádoba z bohatého hrobu v Berouně. Z 5. století n. l. se dochovalo několik celých skleněných pohárů. Jedním z nich je štíhlý pohár zdobený tzv. vláknitou šroubovicí a vysokými vláknitými oblouky z Prahy-Kobylis (barevná fotografie nahoře vpravo), pohár z Prahy-Veleslavína, z Roudnice nad Labem, pohár na nožce s vláknitou výzdobou z Tišic nebo pohárek z Měcholup. Ke konci 5. a začátkem 6. století n. l. začínají skleněné výrobky u nás ubývat. Přesto byly nalezeny dvě skleněné nádoby v Třebichovicích a celá miska v Praze Holešovicích.

Germánské sklo z německých nálezů pro srovnání. Vlevo skleněný pohár z Erfurtu, vpravo pohár ze Stössenu u Naumburgu

V současné době je možné na různých středověkých jarmarcích, ale i v kamenných obchodech zakoupit repliky těchto starých nádob. Toto historické sklo je dnes nazýváno „Lesní sklo“. Jméno tomuto sklu dala jeho charakteristická nazelenalá barva s malými bublinkami. Naši dávní předkové používali sklářské pece vytápěné dřevem. Tyto pece neumožňovaly dokonalé utavení skloviny, což se projevuje právě v nazelenalé barvě a bublinkách ve skle. Tyto repliky jsou vyráběné ručně, podobnými technologiemi jako ve starověku a ranném středověku.

Moderní replika germánské skleničky naplněná tradičním pitím - medovinou.

Zdroj:

Píč, Josef Ladislav. Čechy za doby knížecí. Svazek 1. 1909.
Droberjar, Eduard. Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. 2002.
Salač, Vladimír (ed.); Droberjar, Eduard; Militký, Jiří; Musil, Jiří; Urbanová, Kristýna. Archeologie pravěkých Čech / 8, Doba římská a stěhování národů. 2008. Barevné fotografie skleněných nádob z 5. století n. l. a pohárku z Prahy-Kobylis: L. Káchová.
Schlette, Friedrich. Germáni: mezi Thorsbergem a Ravennou. 1977. Barevná fotografie z německých nálezů.

Publikováno: 1. Červenec 2010, 222x
Kategorie: Germáni, Starověk
Štítky: , ,

Napsat komentář

~