Umění berserku

Managarm

Průměrný viking chápal jen málo z podstaty umění berserku. Moderní učenci dokážou pochopit ještě mnohem méně. Mnoho ság jen málo rozlišuje mezi obyčejnými vzteklými rváči a Ódinovými zasvěcenci, kteří se s božským vnuknutím brodili mořem ostří a zdáli se být nepřemožitelnými.

Berserker, autor: Ramblinick

Podle mne pochází slovo „berserk“ ze spojení slov bear (medvěd; nosit) a sark (košile). Berserkové byli lidé, kteří bojovali s nahou hrudí, nebo pouze s medvědí kůží místo haleny. Nejenže opovrhovali brněním, ale často vyráželi i bez psychologické výhody vrstvy oděvu mezi jejich kůží a mečem nepřítele.

V naší tradici je symbolismus odstranění brnění velice důležitý. Ale předtím, než je bezpečné takovou věc provést, musí být člověk dostatečně zdatný v boji v ochranném brnění. Ať už na bojišti nebo na trhu, každý z nás nosí nějaký druh brnění proti „střelám a šípům rozkacené sudby“, nebo spíše proti úkladům našich bližních. Abychom mohli dobře bojovat, musíme si uvědomit vlastní výhody a nedostatky a znát styl a stavbu našeho brnění.

Jak se časem stávají naše pohyby stále více účinnými, zjišťujeme, že si může dovolit odhodit část brnění. Posléze dospějeme k vědomí, že s novou svobodou jsou naše pohyby ještě účinnější. Nakonec shledáme sebe samotné zcela otevřenými světu. Již žádné další překážející ochranné vrstvy. Jsme svobodni být sami sebou. Každý čin je spontánním a radostným činem ryzí vůle. Stáváme se smrští síly čisté vůle.

Zatímco začátečník by byl bez brnění okamžitě zabit, zkušený bojovník se stane lhostejným vůči oceli. Tím, že se berserk stává jakoby prostým pevné hmoty, přestává být cílem. Sága o Ynglinzích popisuje berserky inspirované Ódinem: Porážejí nepřátele, ale oheň ani železo jim neublíží. To, co neklade odpor, nemůže být useknuto. To, co je ohebné, nelze zlomit.

Každý, kdo se ocitl v bojové situaci si uvědomí, že nekontrolovaný vztek je zřídka přítelem v boji. Taková emoce může povzbuzovat nadšení nebo nebojácnost, ale za cenu úsudku a přesnosti. Existuje samurajské rčení: Rozhněvaný muž zničí sám sebe v boji i v životě. Skutečnou zuřivostí berserka určitě není slepý vztek. Vzteklý válečník může být pro ostatní strašlivý a smrtící, ale je nepravděpodobné, že on sám boj přežije.

V určitých kruzích existuje názor, že pro navození zuřivosti byly používány houby, zvláště pak Amanita muscaria (Muchomůrka červená). Zatímco v okultních cvičeních, mezi které trénink berserků rozhodně patří, je použití drog téměř univerzální, není žádný důkaz, že kdy byly tyto pro vyvolání hněvu použity. Vycházíme z toho, že stejně jako vztek, mohou i drogy mít sklon ke zmenšení přesnosti válečníkových činů.

Tajemstvím berserkovy nezranitelnosti je schopnost dát volný průběh pravé vůli. To u válečníka vyžaduje klid a soustředění a zároveň uvolnění ničivých sil vůle. Tato forma meditace je nekonečně těžší než snaha o klid a soustředění v tiché místnosti (i to je pro některé lidi nemožné). Sebemenší rozptýlení myšlenek může být osudné. Tím, že nedovolí myšlenkám zasahovat do proudu vůle, je berserk tím, kdo je vždy v pravý čas na pravém místě. Činy proudí, není tu žádná tuhost ani předvídatelnost, není, kam by se mohla zatnout čepel.

Berserk koná bez váhání a je vždy v souladu se situací. Harmonií je v tomto případě myšleno být upřímný k sobě samému a reagovat na situaci způsobem, který je čestný k vlastnímu já. Toho může být dosaženo jen tehdy, pokud mezi vlastním já a situací nejsou překážky. Člověk se stane plynulou částí situace, bez ztráty vlastní osobnosti. Nepostradatelnou a autonomní částí celku, kdy se každý pohyb stává důležitým pro utváření vlastní pozice ve vesmíru.

Obrázek: Ramblinick.

Autor: Sweyn Plowright, Rune-Guild, Austrálie, přeložil Managarm
Článek původně vyšel jako součást elektronického magazínu Sauiló

Publikováno: 4. Červen 2010, 191x
Kategorie: Převzato, Sauiló, Vikingové
Štítky: , ,

Napsat komentář

~