Strachotín

Fíba

Strachotín je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. V letech 1978-79 bylo nalezeno a prozkoumáno na levém břehu Dyje asi 1 km východně od obce germánské pohřebiště z doby stěhování národů. Pracovníci archeologického ústavu zde vykopali 21 hrobů z druhé poloviny 5. století n. l. Toto pohřebiště pravděpodobně sloužilo k poslednímu odpočinku jednoho z germánských rodů.

Takováto malá rodová pohřebiště se začala v naší zemi objevovat krátce před polovinou 5. století n. l. Kromě Strachotína byla podobná germánská pohřebiště z této doby nalezena u Smolína, v Sokolnicích, ve Vyškově, v Šaraticích nebo ve Velaticích. Podle hrobového inventáře se odvozuje i sociální struktura tehdejší společnosti. Některé hroby jsou vybaveny zlatými šperky a vzácnými dary, jiné jsou chudé. Mnohé z těchto hrobů byly  už v době stěhování národů a ranném středověku vykradené, takže jejich bohatství může být ovlivněno vykradači hrobů. Protože ale při vykradení hrobu dochází často i k přeházení kostí a mnohdy jsou v zemi i pozůstatky šachty vyhloubené zloději, lze tyto vykradené a chudé hroby většinou od sebe rozeznat. Předpokládá se proto, že na těchto germánských rodových pohřebištích byli vedle sebe pochováni bohatí vlastníci dvorce společně s lidem i nesvobodnou čeledí.

Z 21 strachotínských hrobů bylo 6 nedospělých a 15 dospělých. Z dospělých bylo identifikováno minimálně 5 mužů a 7 žen. Nejbohatší z těchto hrobů, částečně vykradený, patřil bohaté germánské ženě. V jejím hrobě byl nalezen železný nůž se dvěma zlatými objímkami, zlatý lunicový závěsek (první obrázek) zdobený filigránem a granulací, vykládaný tmavě rudým sklem a dále zlatý prsten (druhý obrázek) zdobený filigránem a přihrádkovou inkrustací se sklem v podobě svastiky. Filigránové zdobení lunicového závěsku a prstenu bylo jedním z oblíbených výzdobných prvků starověku a středověku. Název filigrán pochází z latinského slova filum, které znamená drát. Toto zdobení tedy spočívalo v naletování drátků na podklad. Stejně tak další jmenovaná výzdobná technika granulace vychází z latinského granum — zrno. Tento způsob zdobení spočíval v naletování malých zrníček (kuliček) kovu na zdobený podklad. Poslední jmenovaná přihrádková inkrustace byla založena na vsazování přesně vypilovaných sklíček nebo drahých kamenů do kovového rámečku. Tento rámeček se po vsazení kamenu mírně rozklepal a tím se zabránilo vypadnutí kamenu nebo sklíčka.

Další z bohatých strachotínských hrobů byl rovněž ženský a nalezla se v něm zlatá mince východořímské císařovny Aelie Pulcherie (414-450), upravená jako závěsek (třetí obrázek). V ostatních hrobech byly skleněné a jantarové korále, kostěný hřeben, železné přezky a nože nebo křesací souprava (ocílka a kamenný úštěp).

Zlatý ženský prsten se svastikou mě kdysi inspiroval k nakreslení obrázku germánské dívky. Zároveň stojí za zmíňku, že o zmíněném prstenu existují informace i v Německu kde byla vyrobena replika tohoto germánského nálezu. Na níže odkazované stránce je tato replika k shlédnutí. Je zde ale popsána jako nález ze Smolína, což je archeologické naleziště v tomto článku rovněž zmíněné. Replika prstenu.

Zdroj:

Droberjar, Eduard. Encyklopedie římské a germánské archeologie. 2002.
Droberjar, Eduard. Věk barbarů. 2005. Text i obrázky.
Švédské zlaté poklady a umění Vikingů. 1968. Katalog výstavy.

Publikováno: 22. Květen 2010, 213x
Kategorie: Archeologie, Germáni, Starověk
Štítky: ,

Napsat komentář

~